Transsibiřská magistrála – život ve vlaku

Před cestou se vám v hlavě honí spousta otázek. Jaké to bude trávit tolik času ve vlaku? Jak to tam bude fungovat. Co jídlo a pití? Hygiena?

Veškeré důležité informace o cenách jízdného a koupi jízdenek najdete v předchozím článku, ve kterém mimo jiné sdílím celý náš itinerář i náklady na cestu.

V tomto článku se pokusím některé z dalších otázek, které vám vrtají hlavou zodpovědět.

Jízdenky po Rusku jsem kupovala a platila online, přes webové stránky RZD.ru. Vše bez problému, jízdenku můžete mít buď vytisknutou, nebo uloženou v mobilu.

Můžete si koupit lůžko v 1. třídě (kupé pro 2 osoby) nebo 2. třídě (kupé pro 4 osoby, tuto možnost jsme využívaly my, horní lůžka jsou levnější než ta spodní). Třetí třída je takzvaný plackartnyj – otevřený vůz s lůžky. Nejlevnější varianta, avšak nemáte žádné soukromí. Tuto možnost jsme využili při cestě z Ulan-Ude do Naushki.

My jsme cestovaly mimo běžnou turistickou sezónu (konec dubna), a tak byly vlaky plné převážně místních, turistů bylo málo, což bylo super.

Při rezervaci vlaku vidíte, jaké má vlak číslo. Obecně platí, že čím nižší číslo vlaku tím budou lepší služby, ale také úměrně tomu roste cena. Tedy vlak číslo 4 bude v lepší kondici než vlak číslo 96. Avšak jízdenka ve vlaku číslo 4 bude mnohem dražší oproti jízdence ve vlaku 96. (Na níže uvedené vzorové jízdence v kolonce train vidíte číslo 070.)

Online zakoupená jízdenka vypadá takto:

Ze startu možná není jednoduché se v jízdence zorientovat, ale chce to jen čas a v klidu si ji pročíst. Je na ní vše, co potřebujete pro cestu vědět. Tuto jízdenku předkládáte vytisknutou, nebo v elektronické podobě, spolu s cestovním pasem při nástupu do vlaku. Provodnitsa (paní průvodčí) si potřebuje naskenovat elektronický 2D kód na jízdence. Dejte si tedy pozor, aby byla jízdenka v dobré kvalitě, ostrá a zřetelná.

JAK TO CELÉ FUNGUJE?

Po příjezdu vlaku na nádraží si najdete svůj vagón. Pozor na jízdence to označují jako kupé/sleeping compartment (na vzorové jízdence vidíte 08 kupe/2-cl. sleeping compartment.)

Provodnitsa vás přivítá, naskenuje jízdenku, zkontroluje pas a zopakuje vám, které místo/postel máte rezervované, u dveří do každého kupé je vždy na stěně tabulka s čísly postelí.

Když vejdete do vagónu, po levé straně je toaleta, vedle ní hned místnost pro provodnitsu, naproti ní je samovar s teplou vodou. Pak už následují samostatná kupé pro cestující. (v otevřených vagónech plackartnyj to funguje stejně).

Pod spodní postelí je úložný prostor, do kterého si můžete umístit zavazadla. Doporučuji ihned po příchodu do kupé vytáhnout z batohu vše potřebné a uklidit ho pod postel, ať se později na malém prostoru nemusíte s batohy tlačit. My jsme jako první vytahovaly pantofle a „domácí“ oblečení, hygienu, pití, jídlo a knížku. Pak už jsme batohy po většinu cesty nemusely vůbec vytahovat.

Každý vagon má svou provodnitsu, která se o vás v průběhu cesty stará, uklízí atd. Nenechte se zmást, provodnitsa si hravě umí zřídit respekt, poradí si s hlučnými pasažéry i s těmi, co si užívají nadměrné množství vodky. Kouření je ve vlaku zakázáno, a tak neriskujte, ze záchodu je to vždycky cítit!

Úklid ve vlaku probíhá každý den. Vysají nebo zametou chodbu i podlahu v kupé, umyjí toaletu, držadla ve vlaku, otřou prach kolem oken. Prostředí sice může vypadat obyčejně, ale čisto tam je, a to je důležité.

Podle trasy kterou jedete budete během cesty projíždět několik časových pásem. Mobil se vám většinou přenastaví automaticky, nemělo by vás to tedy nijak moc ovlivnit. Odjezd i příjezd jsou na jízdence zobrazovány v lokálním čase.

SPANÍ VE VLAKU

Provodnitsa vám poté, co se dá vlak do pohybu, předá lůžkoviny. V igelitovém, zataveném sáčku je prostěradlo, povlečení na peřinu a polštář a malý ručník. Vezly jsme s sebou i lehké spacáky, ale využili jsme je pouze v Mongolsku, při spaní v jurtě (mongolsky ger).

Trošku jsem měla strach z přítomnosti nějakých breberek, štěnic a jiného nepříjemného hmyzu, avšak vše bylo v pořádku. Pokud si sebou navíc vezmete antiparazitickou destičku, můžete být naprosto v klidu.

Je to výzva na malém prostoru povléct peřiny i matraci, ale po pár jízdách si v tom jistě taky najdete systém. Nejlepší je se v kupé střídat, začínají se povlékat horní palandy a poté pokračují obyvatelé spodních paland.

Před výstupem z vlaku ložní prádlo i ručník vracíte zpět provodnitsi.

Při cestování v létě určitě berte kupé s klimatizací, protože ve vlaku je většinou dost teplo a hlavně v noci je v malém kupé k nevydržení. Často se tak stávalo, že jsme spaly s pootevřenými dveřmi, aby do kupé alespoň trošku proudil vzduch a aby nebylo takové horko.

Často se stává, že okno v kupé nelze otevřít a dveře jsou tedy jediná možnost, jak do místnůstky dostat kyslík a zároveň ji trošku ochladit.

Určitě doporučuji vzít si s sebou špunty do uší a masku na oči. Špunty alespoň trošku utlumí okolní zvuky a maska na oči vám pomůže, aby občasné světlo nádražních lamp nerušilo klidný spánek. Také když potřebujete spát s pootevřenými dveřmi, světlo z chodbičky vás nebude iritovat.

Postele v těchto vlacích jsou celkem pohodlné, měkká matrace, polštář, přikrývka. Chvíli ale trvá, než si na to člověk zvykne. Vlak se stále pohybuje, hrká, cuká s sebou, občas se někde zastaví. První noc jsem toho moc nenaspala. Člověk je takový nervózní z nového prostředí.

Každá další noc ale byla lepší a lepší a postupně už jsme si spaní ve vlaku užívaly a spalo se nám perfektně. Já jsem s sebou měla navíc i melatonin z lékárny a před spaním jsem si dala jednu tabletku. Pomáhalo mi to pohodlně usnout i když se často střídala časová pásma.

HYGIENA VE VLAKU

Sprcha se nachází pouze ve vlaku číslo 1 a 2, dostupná je pouze pro první třídu. Ve vlacích druhé třídy, kterými jsme cestovaly, my sprcha není. Vůbec nám ale nechyběla. Vlhčené ubrousky vyřešily vše potřebné. Na toaletě je malé umyvadélko na umytí rukou a čistění zubů (pozor, voda není pitná).

Toaleta je klasická, kovová, „vlaková“. Toaletní papír je většinou k dispozici, ale určitě neuškodí mít jeden s sebou v batohu. V určitých situacích mě velmi zachránilo papírové sedátko na wc. 😀 Odpad vhozený do toalety jde přímo na koleje, a tak vlhčené ubrousky a podobné materiály, které se samy nerozloží házejte do koše.

Toaleta se zavírá 20-50 minut před příjezdem do stanice. Pokud tedy potřebujete, běžte včas, protože jinak máte smůlu. Jakmile provodnitsa toaletu zamče, odemče ji až mnoho kilometrů za městem, ve kterém se zastavovalo. Nepřemluvíte ji aby vás pustila – několikrát ověřeno vlastní zkušeností.

JÍDLO A PITÍ

Před nástupem do vlaku jsme si většinou daly ještě nějaký oběd nebo večeři, takže tím se část stravování pokryla. Ve vlaku nemáte úplně moc fyzické aktivity, takže ani není potřeba doplňovat tolik energie velkými porcemi jídla.

V každé vlakové soupravě je i jídelní vůz, ale my jsme si bohužel za tu spoustu dní nenašly čas se do něj podívat. Bylo nám v našem kupé prostě dobře.

U provodnitse je možnost koupit drobné občerstvení, čínské polévky a nějaké pití, čaj i kávu.

Vlakem taky jednou za čas prochází babuška s čerstvými pirožky a těm nikdy neodolám. Na výběr je kartoška (plněné bramborem), kapusta (plněné zelím, ne kysaným ale klasickým) a občas má i masové pirožky.

Na některých nádražích staví vlak na delší dobu (30 – 45 minut) a můžete tak vyjít ven na perón, protáhnout se, nadýchat se čerstvého vzduchu a nebo si v nádražním kiosku koupit něco k jídlu a k pití.

Co jsem si s sebou do vlaku na jídlo brala já najdete v tomto článku.

Pití jsem řešila za pomoci filtrační láhve, do které jsem si kdykoliv z kohoutku na toaletě mohla doplnit vodu.

Taky jsem s sebou měla litrovou termosku, do které jsem si pokaždé udělala zásobu čaje. V samovaru je vždy dostatek horké vody. Doma jsem si kromě různých pytlíků s čajem nabalila i rozpustnou kávu, kterou jsem si každé ráno vychutnávala z plecháčku.

Tuhle vlakovou pohodičku jsem si opravdu užívala.

ZÁBAVA VE VLAKU

Může se zdát, že 36 hodin dlouhá cesta vlakem bude utrpení a budete se nudit. U mě byl opak pravdou a každá dlouhá cesta utekla jako voda. Člověk ve vlaku velmi zpomalí a intenzivně si užívá ten odpočinek a jednoduchý život.

Spoustu času trávíte koukáním z okna. Plochá a většinou jednotvárná krajina plná trávy a břízek je občas narušena nějakou dědinkou či městečkem. Čím víc se blížíte k Irkutsku, tím víc se začne krajina vlnit a přibývá i jehličnanů. Zjistíte, že koukat z okna vydržíte opravdu dlouhý čas. Je to zajímavé. 😀

Pokud rádi čtete, tak spoustu času strávíte čtením. Vzala jsem si s sebou knihy v angličtině a po přečtení jsem je nechávala na airbnb ubytování pro další cestovatele. Taky jsme si s holkama knihy prostřídaly a půjčovaly. Pro jistotu jsem měla i v telefonu pár knih v pdf.

Ve zbytku času jsme si povídaly, pospávaly, prostě odpočívaly. Upřímně, nepamatuju si, kdy jsem si naposledy takhle odpočla. Pro někoho, kdo žije v permanentním shonu je takovéhle cestování ideální.

Do telefonu si taky nahrajte písničky i mluvené slovo, nezapomeňte si vzít sluchátka.

V kupé většinou není zásuvka. Jedna nebo dvě jsou na chodbičce, ale pokud fungují, bývají většinou obsazené ostatními cestujícími. Určitě s sebou mějte powerbanku.

Ve vlaku samozřejmě není wifi. Pokud si koupíte ruskou simkartu, abyste měli data, počítejte s tím, že v odlehlých oblastech není signál. Ten chytíte většinou jen když se projíždí nějakým městečkem, nebo když vlak zastaví ve stanici.

Dlouhé přejezdy vlakem a nic nedělání jsme střídaly s naplno využitým časem při zastávkách ve městech. Každý den jsme využily na maximum a nachodily desítky kilometrů. Prostě rovnováha v každém směru.

Život ve vlaku je super. Stačí se vhodně připravit a nerušeně si užívat cestu. Vůbec se není čeho obávat. Vlakem cestují i rodiny s dětmi, mladí i senioři, dokonce i lidé na vozíčku za doprovodu přátel a rodiny.

Jediné vtipné negativum celé cesty vlakem je, že citlivější člověk po dlouhé jízdě cítí, jak se s ním kolébá i zem. Ve vlaku vám po čase vůbec nepřijde, že by vlak s sebou hrkal a kolébal se. Na pevné zemi pak naopak máte pocit, jako by se svět houpal. Jako byste byli na lodi. Nejvíc jsem to vnímala ve statických momentech, třeba když jsem nad umyvadlem prala prádlo. Nebylo to nepříjemné, spíš zábavné. Dvě z nás tento houpavý pocit měly a dvě to vůbec nevnímaly.

Ani jednou se nám nestalo, že bychom se cítily ohroženě, nepříjemně, že bychom měli divný pocit ze spolucestujících. Ono totiž byť se to tak nemusí zdát, ale opravdu nikoho nějak extra nezajímáte. A to myslím v dobrém. 😉 Každý si zaleze do svého kupé a odpočívá. Nikdo vás nechodí okukovat. Všichni jsou milí, usměvaví. Cestovaly jsme 4 ženy a bylo to naprosto v pohodě.

Doufám, že vám tento článek zodpověděl vaše dotazy spojené se životem ve vlaku po trase Transsibiřské magistrály. Pokud máte jakýkoliv další dotaz, určitě mi napište. Ráda poradím a rozšířím tento článek o další užitečné informace.

Šťastnou cestu!