Jeden z nejčastějších důvodů, proč si neplníme své sny.
Strach, který nás mnohdy úplně zbytečně paralyzuje.
A teď nemám na mysli strach, který mě má ochránit před tím, abych v noci sama nechodila po cizím městě. Mluvím o strachu,který nemá úplně konkrétní opodstatnění, ale plíživě se nám neustále vkrádá do mysli.
Zkuste se zamyslet. Máte nějaký velký sen, nebo klidně i malý sen, ale neustále odkládáte jeho realizování, protože máte strach.
Chtěli byste třeba navštívit nějakou zemi, začít cestovat s dítětem nebo poprvé cestovat sama/sám. Vždy vás ale přepadne strach, a tak nakonec zůstanete doma a štve vás to. Kolem sebe vidíte spousty těch, kteří si své sny plní, ale oni mají přece na rozdíl od vás odvahu a štěstí a hodně peněz a zkušeností…
Povím vám tajemství. Ti ostatní, kteří už dělají to, co byste rádi dělali i vy, taky měli strach a nebo ho pořád mají. Rozhodli se ale vystoupit ze své komfortní zóny a vykročit do neznáma, jednat navzdory svému strachu. Myslím že snad každý, kdo tohle udělal potvrdí, že to stojí za to.
Dám vám teď krásný příklad ze života a nemusím pro něj chodit vůbec daleko.
Ten příklad jsem já.
Miluju cestování nade vše a nejradši bych svůj život strávila prozkoumáváním naší krásné planety.
ALE
Před každou cestou mě přepadne takový zvláštní strach a smutek. Iracionální a ničím nepodložený strach. Můj mozek nesnáší změny, a tak se mě před každou cestou snaží přesvědčit, že mám radši zůstat doma.
A tohle se mi děje pořád. Na kontě mám spoustu procestovaných zemí, spoustu netradičních zážitků, spoustu zkušeností. A pokaždé přijde ten stejný divný pocit. Pokaždé mám před odletem pocit, že bych radši měla zůstat doma, tam kde to znám, kde nemusím čelit výzvám.
Třeba teď plánuji naši příští cestu a zase mám ty stejné pocity. Strach z neznáma a ze změny.
Naštěstí už vím, že to si jen můj mozek se mnou hraje. Nikdy se mi ještě nestalo, že bych se odněkud vrátila a řekla si: Hmm, to teda nestálo za nic, doma by mi bylo určitě líp.
Pokud se i o vás někdy pokouší nesmyslný strach a do hlavy se vám dere panika, nenechte se tím ovlivnit.
Zamyslete se nad tím, z čeho máte vlastně reálně strach. Většinou, když se nad tím zamyslíme zjistíme, že se jedná jen o takový neurčitý pocit, který nemá vlastně konkrétní příčinu.
Se strachem nemusíte bojovat, prozkoumejte ho, přijměte ho jako nezbytnou součást a vykročte vstříc novým, neznámým zážitkům.
Většina strachů vzniká a žije pouze v naší hlavě a nemusíme si jich vlastně vůbec všímat.
A to platí jak o cestování, tak třeba o změně práce nebo o kurzu vaření, na který se chcete už dlouho přihlásit.
Jste dost dobří a zvládnete to. Nepodporujte negativní myšlenky, které vám budou tvrdit, že na tohle prostě nemáte. Můžete uskutečnit vše, co si opravdu přejete.
Hodně štěstí 🙂