Práce a život na Islandu

Dala výpověď v práci a koupila jednosměrnou letenku. Tyhle příběhy všichni milujeme, ale jak to funguje ve skutečnosti?

Moje dlouholetá kamarádka Markéta se rozhodla přestěhovat na Island, ale vzala to oklikou přes Ameriku. O tom byla první část rozhovoru, který si můžete přečíst tady.
Zajímaly vás i praktické věci, jak to vlastně funguje, když chcete na Islandu pracovat.

Přináším vám pokračování rozhovoru, ve kterém Markéta poodhalí trošku víc, ze skutečného života.

Marky, tvoje Islandské dobrodružství je prozatím u konce, jak dlouho jsi tam žila?

Zhruba půl roku, od začátku května do konce listopadu, takže pořádnou zimu už jsem tam bohužel nezažila. 

 

Proč jsi svůj pobyt ukončila?

Na Island jsem se vydala s představou, že buď zjistím, že cestování není pro mě a vrátím se domů nebo se mi tam bude líbit tak, že už tam zůstanu.
Ale jak už to bývá, život je málokdy černobílý a ještě méně často si něco dělá z vašich plánů.

Vzhledem k tomu, že jsem si našla práci v cestovním ruchu, ocitla jsem se na konci sezóny (konec léta) před otázkou co dál. Island jsem si zamilovala, ubytování jsem měla a sehnat jinou práci by nejspíš nebyl problém. Jenže jsem si musela přiznat, že by to bylo setrvání v určité komfortní zóně, kterou jsem si tam vytvořila a že to, co mě nejvíc láká a děsí zároveň je pokračovat v cestování.

Jak jsem postupně poznávala život v ostatních zemích, začala jsem si tím víc uvědomovat věci, které mi vyhovovaly na Islandu.
Nevím jestli se na Island vrátím a budu tam žít dlouhodobě, ale pokud ano, můžu tak učinit s vědomím, že jsem se pro to rozhodla vědomě a ne kvůli strachu, co by mě čekalo jinak.

A to je myslím v životě poměrně důležité, ne jen to co děláme, ale jaká je naše vnitřní motivace.

 

Když jsi přiletěla na Island, měla jsi už něco domluveného (ubytování, práce..), nebo jsi vše řešila až po příletu?

Ubytování na prvních pár dní jsem naštěstí měla zajištěné u známého. Jinak sehnat ubytování na Islandu je celkem problém, většinou mnohem větší než najít práci. Pokud má někdo volný pokoj nebo byt, radši ho dá na Airbnb a vydělá víc peněz, než by vydělal dlouhodobým pronájmem. Tenhle trend je vidět všude, ale vzhledem k šílenému množství turistů je to na Islandu mnohem výraznější.

Takže jsem se rovnou vzdala vyhlídky práce v oboru (dentální hygiena) a hledala v oblastech, kde byla možnost práce s ubytováním (hotely, farmy). Vzala jsem životopis a obešla místa v okolí, což samo o sobě bylo děsivé, protože veškeré předchozí práce jsem měla domluvené předem a v podstatě bez pohovoru.
Ze začátku to nevypadalo moc nadějně, hlavně kvůli tomu, že Islanďani mají na vše čas a já jsem nebývala moc trpělivá… Takže když se mi začali ozývat zpět potenciální zaměstnavatelé, já už pomalu balila kufry:)

Jak to funguje na Islandu s hledáním práce? Můžeš si vybírat, nebo bereš co se namane?

Otázka už je částečně zodpovězená v předchozí odpovědi. Tedy aspoň co se týká moji zkušenosti. Jinak bych řekla, že práce je na Islandu poměrně dost, ale samozřejmě záleží na načasování a štěstí.

Potřebovala jsi nějaké speciální pracovní povolení? Musela jsi něco řešit s místními úřady? Jak je to se zdravotním, sociálním a odvody daní?

Island sice nepatří do EU, ale co se práce a papírování týká, není tam pro nás moc změn a složitostí.

Do 3 měsíců po příletu na Island je třeba se registrovat, je to poměrně jednoduchý proces, pokud máte práci a o registraci zažádá zaměstnavatel (žádost lze vyřídit online a většinou je do pár dní schválená). Pokud práci nemáte a žádáte o registraci sami, je to trochu složitější a delší (musíte například dokládat, že máte dostatek financí, atd.).

 Z pojišťovny v ČR se můžete odhlásit, pokud víte, že budete v zahraničí po dobu delší než půl roku a při opětovném přihlášení je potřeba doložit, že jste po celou dobu byli nějakým způsobem pojištění. Zdravotní pojištění za vás na Islandu zaměstnavatel začne hradit až po půl roce, pokud si dobře pamatuju. Já byla z pojišťovny v ČR odhlášena, takže jsem si po dobu pobytu v zahraničí hradila komerční cestovní pojištění.

 Daňové přiznání jsem na Islandu podala před svým odjezdem, ale je možné ho vyplnit i online.

Co jsi musela zařídit v Česku, abys mohla pracovat na Islandu? A co jsi musela dělat po návratu? Bylo potřeba něco někam hlásit?

V Česku pro práci na Islandu nebylo potřeba zařizovat nic extra. Po odjezdu z Islandu jsem nějakou dobu dál cestovala, ale momentálně si dávám od cestování (nejspíš) kratší pauzu, takže jsem se nahlásila zpět na zdravotní pojišťovnu a chvilku jsem byla nahlášená na úřadu práce než jsem začala pracovat.
 

Liší se v něčem práce na Islandu oproti práci v ČR?

Určitě v tempu, obecně severské země se při práci tolik „nehoní“ a nestresují, což ale nutně neznamená, že jsou méně efektivní.
Obzvlášť na severu Islandu, kde jsem bydlela a kde je přece jen méně ruchu než na jihu, mě tohle pomalejší tempo ze začátku dost vyvádělo z míry. Nicméně velmi rychle si na to zvyknete, teď mě naopak vyvádí z míry tempo a co jsou schopni lidi řešit a považovat za důležité tady. 

Celou dobu jsi na Islandu byla „sama“. Nebylo ti smutno?

Já byla na samotu celkem zvyklá, jsem introvert, sociální kontakt mě většinou vyčerpává a nějakou dávku samoty pak vždy potřebuju, abych „dobila baterky“. Navíc i když jsem byla na Islandu, dost jsem cestovala a s nejbližšími (rodina, přátelé) udržovala kontakt ať už osobně nebo po telefonu.

Taky jsem poznala spoustu nových lidí. S tím vším řečeným, musím přiznat, že míra samoty, kterou jsem i tak zažívala, mě (a ne vždy příjemně) zaskočila. Od té doby jsem se dost změnila, poznala meditaci, takže teď už bych se s tím nejspíš vyrovnala mnohem lépe, ale tenkrát jsem se občas cítila dost ztracená.

Teď jsem zpět v ČR a občas bych za kousek té islandské samoty platila zlatem. 😀
Ale to už je lidská povaha, že člověk chce to co zrovna nemá, že?

Jaký je život na Islandu? V čem je rozdílný?

Ve všem a v ničem.
Když jsem odjela, spoustu lidí mělo představu, že jsem tam na nějaké exotické dovolené a zažívám samé dobrodružství. V realitě je život všude v podstatě stejný, jíte, spíte, chodíte do práce. Během sezóny jsem určitě měla mnohem méně volného času, než když jsem pracovala v ČR, ale i tak jsem poznala spoustu úžasných míst a možná i z trochu jiného úhlu, než běžný turista. 

No a na druhou stranu, islandská příroda je šílená, teda jako šíleně krásná. Asi jste viděli nějaké fotky, ale můžu vás ujistit, že realita je ještě mnohem hezčí. A pak jsou tady určitě kulturní a další rozdíly. Věci, které děláte úplně automaticky, se najednou dělají úplně jinak, jste jako malé dítě, které se musí učit základní věci, jako třeba jak cestovat autobusem, komunikovat s ostatními atd. 
 

Vydělala sis dostatek, abys pokryla životní náklady a ještě i něco ušetřila, nebo jsi žila z předchozích úspor?

V Česku jsem sice měla odbornější práci, ale vydělala jsem mnohém méně. Je fakt, že životní náklady jsou u nás mnohem menší, ale i tak šlo šetření mnohem lépe na Islandu. Z úspor jsem v podstatě žila a financovala další cestování ještě několik měsíců potom, co jsem opustila Island.
 

Dala bys nějakou radu těm, co zvažují přesunout se na Island?

Zkuste to a uvidíte 🙂
A nepijte Brennivín.

 

Co tobě osobně pobyt na Islandu dal? A co naopak vzal/změnil?

Můj odjezd do zahraničí nebyl taková ta klasická moderní pohádka o dívce, kterou štvala práce a život a tak se rozhodla se na všechno vykašlat, odjela do zahraničí a našla tam štěstí a smysl života.

Štěstí a vyrovnanost už jsem si tak nějak našla v době kdy jsem bydlela v Česku. Cestování byl jen další krok, který z toho vyplynul a připadal mi rozumný. Na Island jsem odjížděla z představou, že jsem poměrně klidná, vyrovnaná, nezávislá, v podstatě „hotová“ osobnost. Nečekala jsem, že se nějak zásadně změním. Ale když se podívám o rok zpátky, tak sotva poznávám tu osobu, kterou jsem bývala…

Určitě jsem přišla o iluze, hlavně iluze o tom, jak jsem klidná a nezávislá 😀 Ono je v podstatě jednoduché být taková v prostředí, které znáte a nic vás v něm nemůže překvapit. Ale zkuste se ocitnout v pro vás neznámém prostředí a situacích, kde nevíte jak reagovat, ztratíte trpělivost a vůbec se chováte celkově podivně.
Nejlepší co můžete udělat, je nebrat se tak vážně (a to neplatí jen pro cestování). Jste prostě jako malé dítě, co se musí všechno učit a bohužel (bohudík) nemáte kolem rodiče a ostatní, co by se o vás starali. Na všechno si musíte přijít sami.

Pobyt na Islandu mi toho dal hodně. Hlavně asi nový pohled na život, že jde žít i jinak, než mě učili a než jsem si myslela, nový pohled na sebe a taky mi dal svobodu. Svobodu od iluzí, že musím mít vždycky práci, jinak jsem neschopná, od iluzí toho co musím/nemůžu/měla bych dělat, od iluzí toho jaká jsem a jaká bych měla být. A taky svobodu od očekávání, ať už těch mých a těch, které mělo moje okolí.

Přinesl mi taky do života spoustu nových lidí, příležitostí, možností a dobrodružství. A pak taky ty okamžiky, kdy jsem dělala něco úplně běžného, vařila, šla do práce nebo z nákupu, hlavou mi vířily myšlenky co ten den musím stihnout a vyřídit a najednou jsem se zasekla a zastavila uprostřed ulice usmála se a řekla si „Ty vole, ty jsi na Islandu, sakra, ty jsi to fakt udělala!“ 🙂

Anna Škvařilová
Miluji cestování, svobodu a dobrodružství. Mou vizí je rozšiřovat lidem obzory a zvednout je od televizí. Ve světe se dozví a naučí mnohem užitečnější věci a zbaví se spousty zažitých stereotypů.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů