Kde se vzal nápad na cestu do Nepálu?

Do Nepálu jsem se zamilovala před několika lety a od té doby jsem věděla, že se tam jednou vydám. Proč ale zrovna Nepál?

Před pár lety, konkrétně v roce 2013 na festivalu Go Kamera v Brně jsem díky Rudovi Švaříčkovi Nepálu úplně propadla a od té doby jsem se o tuto zemi zajímala čím dál víc.

Peter Hámor a Radek Jaroš mi díky svým expedicím na nepálské osmitisícovky ukázali i jinou tvář této země a tak se Himaláj pro mě stal obrovskou fantazií a jména jako Makalu, Dhaulágirí nebo Manáslu jsou pro mě naprosto úchvatná. Nemluvě o Everestu!

Postupně se k Nepálu nabaloval Tibet a Indie, Buddhismus, Hinduismus i Jóga. A je z toho velká láska. 🙂

Která ovšem byla mnoho let platonická, protože jsem si pořád říkala, že ještě nejsem na cestu do Nepálu dostatečně připravená. Což si říkám stále, ale nějak jsem si uvědomila, že to asi nikdy lepší nebude a je potřeba se zbavit bloků ve vlastní hlavě.

Vše se stalo vlastně velmi rychle, ale jsem za to šťastná. 3.2.2017 mi v práci řekli, že do konce dubna musím dočerpat dovolenou za 2016. Duben – ideální čas na trek v Himaláji.

Během pár minut jsem měla jasno, jedu do Nepálu!

A tak to všechno začalo, neskutečná euforie i lehké zděšení z toho, co dělám. Do odletu v té době zbývaly dva měsíce a já jsem měla pocit že je to celkem na rychlo.

Teď když do odletu zbývá pár dní a já jsem celkem připravená už mě panika nechytá. 😀 Ba naopak se na tohle velehorské dobrodružství konečně začínám těšit.  Stejně až tam se ukáže, jak na tom jsem, ať už fyzicky, nebo psychicky. Aneb co mě nezabije to mě posílí. 😀 Tak uvidíme, s jakou se vrátím. 🙂

8. 4. 2017 odlétám z Prahy do Káthmándú s přestupem v Dubaji. Po pár dnech v Káthmándú přeletím do Lukly a odtud už pěšky do hor. Tak jako mnoho velkolepých horolezeckých výprav přede mnou, i já zamířím do nejznámějšího údolí Nepálu, kterým je Solo Khumbu.

Nezapomínejte snít, těšte se na to krásné co přijde a až příležitost zaklepe na dveře, tak se jí rychle chytněte a užijte si svou cestu na maximum. 🙂