Jídlo je pro mě na cestách nedílnou součástí celkového zážitku. A protože jsem na jídlo hodně vysazená, ráda ochutnávám co se dá. Nepál jsem si tedy užívala všemi smysly.
Opičí chrám
Nutno říct, že Nepál je chudá země a tak se místní stravují jednoduše a skromně. Samozřejmě pro turisty udělají co se dá a ve větších městech dostanete i jídlo evropského rázu.
No ale přece neletíte do Asie jíst evropské jídlo, že? 🙂
Známé a populární jídlo v mnoha oblastech Asie, nejvíc však v Nepálu, Indii a Bangladéši. Dal Bhat je pokaždé trošku jiný, vždy však dostanete rýži (bhat), čočkovou polévku (dal) – která nemá s naší čočkovou polévkou nic společného ;), a různě upravenou zeleninu, maso, nebo tofu či sýr paneer.
Na tuhle dobrůtku jsem se obzvlášť těšila a užila si ji na maximum. Co se do mě vešlo.
Dal Bhat se jí jednou rukou, kterou si jídlo mícháte, nabíráte a vkládáte do úst. Sama jsem to na treku v horách takhle zkusila a je to úplně jiný zážitek. Když jíte jako místní, nejenže lépe nasajete lokální atmosféru, navíc taky lépe zapadnete.
Jako správná češka jsem si nemohla nechat ujít nepálské pivo. Prodává se v láhvích nebo plechovkách o objemu 650 ml.
Hned ze startu jsem si dala pivo Everest, už jenom pro ten název. Další den pak přišlo na řadu pivo Nepal Ice, které mělo výraznější chuť než Everest. Nejlepší je ale podle mě stejně pivo Sherpa, které jsem si dávala na treku v horách.
Plněné taštičky momo dostanete buď smažené (doporučuji), nebo vařené v páře. Náplně jsou variabilní – od masových, přes různé variace zeleniny. Taštičky si namáčíte do pikantní omáčky.
Naprosto nejlepší jsou smažené momo plněné bramborovou směsí!
Pro mě nejlepší vyprošťovák z výškové nemoci. Lehce slané jačí máslo a vařené brambory na loupačku – vynikající kombinace! A když se to ještě zapije citrónovo-zázvorovým čajem, tak každá nemoc uteče!
Ani Nepál neuteče před klasickou čínskou nudlovou polívkou z pytlíku. Tady ji aspoň oživí čerstvou zeleninou. Nosiči prý dokonce chroupají samotné suché nudle, když nemají v horách možnost jiné stravy. (Na fotce zmiňované pivo Sherpa.)
Nepálci, stejně tak jako ostatní asiaté rádi používají různé koření pro dochucování nejen jídel, ale i nápojů. Často byly k jídlu podávány i čerstvé chilli papričky. Těm je dobré se nevyhýbat, vypálí totiž každý bacil v žaludku a ve střevech. 😀
Čerstvý, tradičně vyráběný jogurt chutná jako náš vanilkový Pribináček. Pokud budete mít někde možnost, tak ho určitě ochutnejte.
Tradiční nepálský rum chutná velice podobně jako náš Tuzemák. V malých placatkách to může být i skvělý dárek.
Krásné, pečlivě obdělávané zahrádky najdete všude v horách. Čerstvá zelenina je tak součástí každého jídla.
Ani vysoko v horách nejste úplně odtržení od světa „tam venku“. Takže pokud vás chytne mlsná, vždy se dá sehnat něco dobrého – sladkého i slaného.
V Phakdingu jsem se zastavila v místní pekárně na kávičku a nějakou sladkost. Majitel byl před časem v Německu a tak ho to uchvátilo, že po svém návratu v malé vesničce Phakding vybudoval prvotřídní pekárnu Hermann Helmers.
Žena do skořepinky z jakéhosi těsta nabírá směs brambor a koření, přelije octovou tekutinou, která vypadá jako voda z řeky a už vám dobrotu podává. Pokud zaváháte příliš dlouho, než si jídlo vložíte do úst, oplatková skořápka začne vlhnout a pravděpodobně se vám rozpadne v ruce.
Bylo to vynikající a až rok po návratu z Nepálu jsem zjistila, jak se tato dobrota jmenuje. Hned bych si dala znovu.
Když se přejí rýže, přichází na řadu brambory. A s jačím sýrem je to naprostá lahůdka.
Nesmrtelná klasika, která se jen tak neomrzí. Placku i omeletu jednoduše zavinete do ruličky a snídaně je hotová!
Rýžové pivo nasládlé chuti, vzdáleně připomínající náš burčák. V horách jsem se do tohohle vynikajícího pití úplně zamilovala. Říká se, že je to skvělý lék na nachlazení a podobné nepříjemnosti.
Smažená placka připomínající vzdáleně náš (maďarský) langoš. Jí se naslano, nebo třeba pokapaný medem.
Dobrou chuť 🙂
foto: Jiří Krug
Pokud jste dostali chuť na další příběhy z Nepálu, tak právě pro vás jsem napsala knihu Zápisky z Nepálu aneb cesta za snem. Přečíst si ji můžete TADY.